Dětští vojáci
Dětští vojáci
V současnosti na světě působí na 300 000 dětských vojáků. Dětský voják je člověk mladší osmnácti let, který je donucen bojovat a zabíjet druhé. Děti bývají systematicky verbovány do armády a v případě že odmítnou, jsou uneseny. Dětští vojáci jsou známý svou krutostí a odvahou, protože ještě neznají dobře morální hodnoty. Bojové oddíly se dětem stávají rodinou, kterou spojuje spoluvina, velitel otcem a násilí dennodenním programem. Do armády jsou často povolávány děti již od osmi let, kdy jsou snadno manipulovatelné a péče o ně není nákladná. Děti nevyžadují žold a ani tolik jídla. Navíc si dokáží rychle osvojit bojové schopnosti. Boj je pro ně ještě hra, ve které mají tendenci usilovat o výhru. Velitelé se neostýchají použít jako donucovací prostředek mnohé drogy. Zdrogovaní vojáci jsou tak ochotni bezhlavě zabíjet prakticky kohokoliv. Rekrutování (verbování) vojáků probíhá formou povinných odvodů (odvod nařídil stát), nucených odvodů a dobrovolných. Státy, které podepsaly Opční protokol se zavázaly k tomu, že nebudou rekrutovat osoby mladší osmnácti let. Běžní lidé však svá práva neznají, a proto dochází k porušování tohoto nařízení. Nucené odvody provádí obvykle ozbrojené složky, které v noci nebo během dne unášejí děti z jejich rodných domů nebo dokonce škol. Dobrovolné odvody souvisejí se vštěpování vlastní ideologie místním. Ze sociálních důvodů (velká chudoba) jsou děti donuceny přidat se k vojákům. V některých oblastech dokonce ještě přetrvává názor, že voják je hrdina. Děti tak věří tomu, za co bojují. Někdy také dobrovolný vstup do armády způsobuje strach o sebe sama, protože ozbrojené skupiny systematicky vyvražďují okolí dětí. Jejich jedinou volbou je tak přidat se nebo zemřít s ostatními. Když se dětem podaří uniknout z ozbrojené skupiny, jejich návrat je do normálu je velmi obtížný. Po světě fungují centra, která se specializují na problematiku dětských vojáků. Následky na psychice dítěte po zkušenosti s válkou jsou děsivé. Děti ztratily léta svého dětství, neumí číst ani psát a v noci se budí s hrozivými nočními můrami. Nejsou nikde vítáni, protože je před odchodem z jejich rodného místa velitelé donutili zavraždit své nejbližší. Mnohdy také dochází k tomu, že dětští vojáci se po neúspěšném návratu do normálního života sami vracejí do armády. Ti, kteří voji službu v armádě přežili, popisují hrůzostrašné praktiky mezi vojáky. Dlouhé pochody bez vody a jídla, těžkou práci bez odpočinku nebo tělesné tresty za pokus o útěk. Mezi unesenými byli také ženy a dívky, které měly sloužit jako sexuální otrokyně pro vojáky. Paradoxní je, že hlavní velitelé se často snaží své skutky ospravedlnit pomocí bible. Tvrdí, že Bůh také zabíjel, že je také vrah. Zajímavé jsou také pedální rituály, které mají zamezit smrti, Vojáci jsou pomazáváni zázračným olejem, který je má chránit před kulkami. Pokud však voják zemřel i tak, bylo řečeno, že nevěřil v ideály boje, a tak byl zabit.